Pardubičtí senioři uctili památku obce Ležáky
Rada seniorů Pardubického kraje se podílí na zajištění akce Čs. obce legionářské spolu se sokolskou župou a představiteli města nazvanou Oheň (bez)naděje. Jde o připomínku fašistické zvůle, na které dostávají příležitost vystoupit příbuzní obětí, jejich spolužáci ze školy ve Včelákově.
Besedujeme v evangelickém kostele, v lesoparku, kde byl zavražděn Potůček i na Zámečku, kam byli před popravou a deportací dětí všichni ležáčtí převezeni. Na počest každého z popravených účastníci v místě, kam gestapo vysypávalo jejich popel hodili do Labe bílou růži.
V kostele připomněla evangelická farářka význam hrdinských činů lidí padlých v odboji a emotivní atmosféru podtrhlo vystoupení chlapeckého pěveckého sboru Bonifantes. Vzpomínkové akce se konaly v průběhu jediného dne na několika různých místech.
Proto je důležité, že ve spolupráci s ředitelem Dopravního podniku Ing. Pelikánem máme pro zúčastněné seniory k dispozici pro přesun historický autobus s vlekem. Jedná se o mimořádnou událost, na kterou se účastníci z celého kraje velice těší.
uvedl předseda Mgr. Vladimír Berounský
Je již 82 let od vypálení obce Ležáky
Již dvaaosmdesát let uplynulo od brutálního činu gestapa, kterým bezesporu bylo vypálení osady Ležáky a likvidace všech 37 dospělých obyvatel na popravišti v Pardubičkách a jedenácti ze třinácti dětí výfukovými plyny v koncentračním táboře Chelmno na území dnešního severního Polska. Válku přežily dvě dívky Škulíkovy. Dnes žije pouze starší z nich, paní Doležalová. Ta se i této vzpomínkové akce pravidelně zúčastňuje na místě poprav a deportace obyvatel Ležáků.
Odveta za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha
Šlo tehdy o tvrdý trest za pomoc obyvatel osady československým parašutistům, kteří se podíleli na přípravě atentátu proti zastupujícímu říšskému protektorovi R. Heydrichovi, generálovi policie a autorovi tzv. konečného řešení židovské otázky, který měl ovšem své vlastní řešení i pro občany protektorátu. To ukázal v září 1941 poté, co nastoupil do funkce a ihned Praze vyhlásil první stanné právo.
Skupina Silver A působila v naše kraji
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Silver_A. Dle českého autorského zákona je toto dílo volným dílem .
( Zákon č. 121/2000 , § 3, odst. a)
V našem kraji působila od počátku roku 1942 paradesantní skupina s krycím názvem Silver A ve složení velitel npor. A. Bartoš, rtm. J. Valčík a radista vysílačky Libuše J. Potůček. Jejich úkolem bylo navázat již dlouho neexistující rádiové spojení domácího odboje s exilovou vládou v Londýně a její vojenskou a zpravodajskou součástí, měli kontaktovat organizaci bývalých příslušníků čs. ozbrojených sil Obrana národa, doc. Krajinu a skupinu Tři králové prostřednictvím J. Morávka.
Odboj v Pardbicích pomohl opravit vysílačku spojení s Londýnem navázáno
Ten byl ve spojení s důstojníkem Abwehru a nejcennějším agentem Moravcova druhého oddělení P. Thummelem s krycím jménem A-54. Podíleli se také na přípravě atentátu. Proto odešel člen výsadku J. Valčík již v březnu do Prahy, aby nakonec zahynul 18.6. v kryptě kostela v Rosslově ulici. Radista Potůček dokázal ve spolupráci s odbojem v Pardubicích opravit poničenou vysílačku a navázat spojení s Londýnem.
Vysílal nejprve z lomu Hluboká Ležáků, později z Lázní Bohdaneč, z mlýna v Ležákách a nakonec z Bohdašína u Červeného Kostelce. Byl několikrát prozrazen, nějaký čas úspěšně unikal, nakonec byl 2.7. v Trnové u Pardubic zaskočen a zastřelen českým četníkem. Alfréd Bartoš, již povýšený na kapitána, byl rovněž prozrazen a po přestřelce s gestapem se v bezvýchodné situaci střelil do hlavy.
Smrt Alfréda Bartoše a zabavený zápisník
Na následky druhý den 22.6. v pardubické nemocnici umírá. Gestapo se zmocnilo jeho zápisníku, a tak se jim podařilo část lidí, zapojených do odboje nebo do spolupráce se Silver A, zlikvidovat. A došlo také na Ležáky, odkud nějaký čas vysílala Libuše a kde obyvatelé ukrývali Potůčka. Celkem bylo na popravišti v Pardubičkách popraveno od června do začátku července 194 občanů protektorátu, obviněných z účasti na odboji, včetně ležáckých, starších patnácti let.
Zdravím, rád na fotkách poznávám jednoho z mých velitelů VÚ 5136 v Chrudimi, Mgr. Vladimíra Berounského. Jak vidím, jsi Vladimíre stále ve výborné tělesné kondici, jako před 45 lety. Přeji ti hodně zdraví do dalších let, František Kotál Prachatice.